Přestaňte kupovat těchto 7 věcí, ušetříte tisíce korun měsíčně a vůbec vám nebudou chybět
Zdroj obrázku: Pexels
Když se podíváte na své výpisy z banky za poslední měsíce, možná vás překvapí, kolik peněz odchází na věci, které vlastně nepotřebujete. Někdy stačí malá změna v návycích a najednou máte o tisíce korun víc. Není to o odříkání – spíš o tom přestat platit za to, co vám stejně nic nedává.
Většina z nás má v peněžence díry, o kterých ani neví. Platíme za streamovací služby, které nesledujeme, kupujeme jídlo, které vyhodíme, a pořizujeme si věci jen proto, že jsou zrovna ve slevě. A pak se divíme, kam nám zmizely peníze.
Finanční poradci dlouhodobě upozorňují na sedm oblastí, kde lidé zbytečně utrácejí nejvíc. Nejde o žádnou vědu – stačí se na své výdaje podívat trochu kritičtěji a udělat pár jednoduchých kroků.
Předplatné, které stejně nepoužíváte
Netflix, Spotify, fitness aplikace, cloudová úložiště. Kolik z toho skutečně využíváte? Průměrná domácnost platí za předplatná kolem 800 korun měsíčně, přitom aktivně používá sotva polovinu služeb.
„Zjistil jsem, že mi z účtu každý měsíc odchází 250 korun za aplikaci na cvičení, kterou jsem naposledy otevřel před rokem,“ přiznává Martin, třicetiletý programátor z Prahy. „Když jsem si prošel všechny předplatná, našel jsem jich pět, co vlastně nepotřebuju. Najednou mám o tisícovku víc.“
Řešení je prosté – projděte si výpisy z karty a zrušte všechno, co nepoužíváte alespoň jednou týdně. U streamovacích služeb můžete rotovat – jeden měsíc Netflix, další HBO, ušetříte tak polovinu.
Jídlo, které končí v koši
Češi ročně vyhodí potraviny v hodnotě přes 10 tisíc korun na domácnost. To je skoro tisícovka měsíčně, která doslova putuje do odpadu. Nejčastěji vyhazujeme čerstvé pečivo, ovoce, zeleninu a mléčné výrobky.
Problém není v tom, že bychom kupovali moc jídla – ale že ho kupujeme špatně. Bez plánu, pod vlivem hladu nebo lákavých akcí. Pak doma zjistíme, že jogurty už jsou prošlé a salát zvadlý.
Stačí začít psát nákupní seznam podle konkrétních jídel na týden. Nejdřív zkontrolovat lednici, pak naplánovat, co budete vařit, a teprve potom jít nakoupit. Nudné? Možná. Ale funguje to.
Káva a obědy venku
Ranní káva v kavárně za 80 korun, oběd v restauraci za 180. Vypadá to jako maličkost, ale za měsíc je to přes 5 tisíc korun. Za rok víc než 60 tisíc – částka, za kterou můžete odjet na dovolenou nebo si založit investiční účet.
„Nikdy jsem si nepočítal, kolik utrácím za obědy v práci,“ říká Petra, účetní ze středních Čech. „Až když jsem si to sečetla, spadla jsem ze židle. Teď si nosím jídlo z domova čtyřikrát týdně a jednou si dám oběd venku jako odměnu. Ušetřím tak 3 tisíce měsíčně.“
Nejde o to úplně přestat chodit do restaurací. Ale možná stačí snížit frekvenci na polovinu a zbytek si připravit doma. Termoska s kávou ráno ušetří 50 korun denně – za měsíc je to tisícovka.
Impulzivní nákupy ve slevách
Sleva 50 procent zní skvěle. Jenže když si koupíte něco, co nepotřebujete, ušetřili jste nula korun. Naopak – utratili jste peníze, které by jinak zůstaly na účtu.
E-shopy to dobře vědí. Proto vás bombardují nabídkami „jen dnes“, „poslední kusy“ a „akce končí za hodinu“. Vytvářejí umělý tlak, abyste nakoupili rychle, bez přemýšlení.
Osvědčené pravidlo: Než něco koupíte, počkejte 24 hodin. Pokud to druhý den stále chcete, kupte si to. Většinou ale zjistíte, že ten impulz už pominul. A peníze máte stále v peněžence.
Drahé mobilní tarify
Kolik platíte za mobil? Pokud víc než 500 korun měsíčně a neděláte si videohovory celé dny, pravděpodobně přeplácíte. Trh s mobilními tarify se za poslední roky výrazně změnil – dnes dostanete neomezená data za třetinu ceny starých tarifů.
Virtuální operátoři nabízejí stejné pokrytí jako velké společnosti, ale za poloviční cenu. Přechod trvá pár dní a číslo si zachováte. Ušetříte tak 200-400 korun měsíčně, což je za rok skoro 5 tisíc.
Podobně je to s bankovními účty. Pokud platíte za vedení účtu nebo za výběry z bankomatů, je čas se podívat po alternativách. Moderní banky nabízejí účty zdarma včetně platební karty.
Energie a voda
Tady se dá ušetřit, aniž byste museli sedět ve tmě a v zimě. Stačí vyměnit staré žárovky za LED, vypínat spotřebiče ze zásuvky místo stand-by režimu a snížit teplotu v místnostech, kde se moc nezdržujete, o stupeň nebo dva.
Průměrná domácnost může takto ušetřit 500-800 korun měsíčně. U vody pomůže úsporná sprchová hlavice a vypínání kohoutku při čištění zubů. Zní to banálně, ale funguje to.
Vyplatí se také pravidelně kontrolovat tarify dodavatelů energií. Trh se mění a někdy můžete přejít k levnějšímu dodavateli se stejnými podmínkami. Porovnávače najdete online a přechod je jednoduchý.
Doprava, kterou nepotřebujete
Auto je pro mnoho lidí druhý největší výdaj hned po bydlení. Splátka, pojištění, palivo, servis, parkování – průměrně vás to stojí přes 8 tisíc měsíčně. A kolik z toho skutečně potřebujete?
Pokud žijete ve městě s dobrou MHD a auto používáte jen o víkendech, možná má smysl ho prodat a místo toho využívat carsharing nebo půjčovny. Ušetříte tisíce korun a starosti s údržbou.
„Prodali jsme druhé auto v rodině a místo něj si jednou za čas půjčíme vůz na víkend,“ vysvětluje Jakub, otec dvou dětí. „Zpočátku to bylo divné, ale rychle jsme si zvykli. Ušetříme tak 6 tisíc měsíčně a vlastně nám nic nechybí.“
I když auto potřebujete, zkuste se zamyslet nad carpoolingem do práce nebo kombinací MHD s autem. Každá cesta, kterou nemusíte jet sami, ušetří palivo a opotřebení vozu.
Nejde o to přestat žít. Jde o to přestat platit za věci, které vám stejně nic nedávají. Když se podíváte na těch sedm oblastí a v každé najdete způsob, jak ušetřit pár set korun, najednou máte o několik tisíc víc každý měsíc. A to už je částka, se kterou se dá něco dělat – ať už jde o splácení dluhů, spoření, nebo prostě jen klidnější spánek.
